Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

maura: Já nestojím o to, abys mne četla nebo mi psala. Nemáme si co říci. Uvědom si, že jsi na veřejném místě. Nemusíš vůči mne si dělat násilí s odepisováním. Nebavíš mne, Kobliho.