Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

melounek*: nechapu, jak tam muze nekdo volat a naivne doufat, ze zrovna on bude ten pravy, na koho se usmeje stesti. uroven toho poradu je minus nekonecno.. no na tomhle svete ale nechapu vic veci..