Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

liška: Z naší kadibudky na chalupě, a zejména z jejích šesti- a osminohých obyvatel jsem měla vždycky panickou hrůzu. Proto první mamčinou činností, když jsme na chalupu přijeli, bylo dřevěné stavení prošmejdit vysavačem
Knížku s pohádkami Olgy Scheinpflugové jsem "zdědila" po taťkovi, který mi je vlastně odmalička vyprávěl, ovšem se značně pozměněnými konci, vždycky s happy endem. Když jsem se pak dostala ke skutečné knížce, nejednu pohádku jsem probrečela Ale i dneska se k nim ráda vracím.