Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

dumej*: Velice výstižné.Vzpomněla jsem si okamžitě na dobu,kdy moje děti byly ve věku Tvých,ale ani dnes nejsou podobné situace u nás vyjímkou(mám na mysli to praní) a to už starší bude skoro dospělý.Mimochodem,máš moc hezký blog.Nevadí,že jsem si Tě dala do odkazů a budu se sem vracet?