Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

sargo: No jo, to se mi taky stává. Velmi velmi zřídka, ale když už, tak je to pecka Ale zase je fakt, že to pak je vždycky věc, která slouží dlouho a dobře, i když nevím, jestli je to tím, že podvědomí má tak slušný vkus, nebo na poslední chvíli zapnu autocenzuru