Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

kobliha: Když jsme ještě letákům nechávali otevřenou schránku, dopadlo to většinou tak, že jsem je ani neprolistovala, ale hodila je rovnou do kontejneru. Docela by mě zajímalo, jestli to někdo čte - jako že si třeba uvaří kafíčko, vezme letáky a studuje (nepočítám důchodce, kteří na to mají čas a mají v tom zábavu)..