Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

contritus: Naši hymnu jsem měla a mám ráda a jsem na ni hrdá, když zní. Donedávna mi vždy za ní naskakovalo v hlavě "pokračování". Jen vždy mi je líto, že je strašně krátká. Neumím porovnat dosavadní verzi a novou - na Slovensku těžko uslyším českou hymnu, že? Ale z těch nových nahrávek se mi líbí sólo Plachetky a orchestrální podání. Sólo Kněžíkové začíná dobře, ale pokračování už není to pravé ořechové.
A to zakašlání? No, šťouralové se najdou všude.