|
 2. DÍL "Cože?" Markéta se mimoděk chytila za břicho. Při tom rychlém pohybu, jak vyskočila z křesla, ji dítě uvnitř koplo. "Ty ses zbláznil? Broukov?!" Začala rázně chodit po pokoji. Od křesla k akváriu, ke dveřím do chodby a pak zpátky ke křeslu. Pořád dokola. Jako tygr v kleci. Pořád si držela břicho, ale miminko už nekopalo. Pavel si sedl na gauč, aby nebránil v její trajektorii. "Co blbneš? Není to žádný zapadákov. Je tam školka, škola, obchod, hospoda, všechno. Je tam krásně, všude zeleno, zahrady, louky, kousek za chaloupkou les a představ si, nedaleko je pískovna. Prostě ráj!" Markéta už nemohla, velké břicho vyčerpává, tak si sedla na cvičící balón a vrtěla se aspoň na něm. Miminku se tohle pohupování docela líbilo, cítila, jak se uvnitř mele. |
|
|