Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

ohneta: Když jsem byl ještě malý, tak jsem byl na týdením táboře. Byla tam taky kadibudka a já z ní měl takový strach, že jsem týden nechodil na záchod. Poslední den se to už nedalo vydžet, tak mě nezbývalo nic, než ji navštívit. A hned mě bylo líp . Dnes se tomu jen směju

---
ohneta.pise.cz

kobliha: Honzo, úplně Tě chápu V určitém věku jsme řešili spoustu věcí "po svém" a nedali jsme si říct

---
kobliha.pise.cz

tenisak*: So měl jít do lesa

---
tenisak.pise.cz

jenn: Jednu jsem také o dovolené navštěvovala.Byla to prča,nejdřív vyhnat nezvané návštěvníky v podobě pavouků,mravenců a jiné havěti. Moje mladší dítko taky stávkovalo,čurat chodil za stodolu,ale to nutnější musel stejně tam......A tak radši držel vždy dokud to šlo. No,co v paneláku se nám tohle nestane, tak aspoň trochu exotiky, ne......

P.S. až budeš mít čas oprav si prosím ten odkaz ve sloupku /já jsem Jennya/ díky.....

kobliha: No jasně - pavouci. Na téhle kadibudce jich bylo plno. Já se radši nerozhlížela a snažila se pobýt v boudičce co nejkratší dobu a vypadnout
Odkaz opravím, chystám se k tomu už dlouho, ale pak na to vždycky zapomenu..

---
kobliha.pise.cz

gomba: LUXUS, taková kadibudka. Když jsem studoval na Vysoké vojenské škole pozemního vojska, na výcviku v terénu jsme měli vykopaný příkop a u něj "posezení" ze smrkových klád (neopracovaných, pouze větví zbavených). Posezení pro 10 mužů. Soukromí žádné, puch otřesný ... zlatá kadibubudka

kobliha: Gombo, jezdila jsem za svého dětství na "skautské" tábory a latríny nás taky neminuly. Kluci napravo od tábora, holky nalevo. Každou chvíli zasypat vápnem - smrdělo to hrozně, na hřadu se vysedávalo a řešily se problémy. Jojo, teď nepochopitelné, tehdy normální

---
kobliha.pise.cz

dreamy*: Kadibudku jsme měli na táboře ale to už je hodně dávno..
ale nevzpomínám si, že bych tam někdy šla tak kam jsem chodila na záchod? to je mi záhadou

---
dreamy.pise.cz

kobliha: Dreamy, mozek má tu dobrou vlastnost, že nepříjemné chvíle rychle zapomíná

---
kobliha.pise.cz

dreamy*: Za to jsem opravdu ráda

---
dreamy.pise.cz

andrejka*: Já taky strávila pár chvilek v této kouzelné boudíčce ... Už jen, když naši v mých 15ti stavěli rodinný domek a na parcele jsme celé letní prázdniny bydleli ve stanu. Taky jsem se bránila, ale marný byl můj boj

---
andrejka.pise.cz

keigi: Teda vy jste cimprlich ... my mame kadibudku na zahrade do dneska a to je ta zahrada na kraji mesta

---
keigi.pise.cz

tenisak*: Přesně, jak u nás na chatě. To světlo petrolejka a ta vůně, ježiš, to byly časy.

---
tenisak.pise.cz

liška: Z naší kadibudky na chalupě, a zejména z jejích šesti- a osminohých obyvatel jsem měla vždycky panickou hrůzu. Proto první mamčinou činností, když jsme na chalupu přijeli, bylo dřevěné stavení prošmejdit vysavačem
Knížku s pohádkami Olgy Scheinpflugové jsem "zdědila" po taťkovi, který mi je vlastně odmalička vyprávěl, ovšem se značně pozměněnými konci, vždycky s happy endem. Když jsem se pak dostala ke skutečné knížce, nejednu pohádku jsem probrečela Ale i dneska se k nim ráda vracím.

---
liscin.blog.cz