eithne: Tak jsem si poslechla všechny nahrávky, včetně těch starších verzí. Osobně se mi ty nové líbí opravdu víc, vede u mě zcela jasně instrumentální verze - pro tu já měla vždycky slabost, s tím zpěvem to nějak není ono
A ač mi k hymně sedí spíš ženský hlas, Plachetka je pro mě nepřekonatelný. Kněžíková mi nesedla hlasově... tedy, je to taky pěkné, ale Plachetka lepší. Sbor ND je parádní, ten dětský sbor (neoficiální verze hymny) se mi nelíbil.
Pro naši hymnu mám slabost Vždycky se u ní tak dojmu...
sargo: Dětské sbory obecně nemám ráda, ale jinak to dopadlo překvapivě dobře, řekla bych. Nebo možná nepřekvapivě? Vždycky jsem tak trochu záviděla amíkům jejich vztah k hymně, to tu asi nebudeme mít nikdy, na to češi nemají povahu - ale je fajn, že se tím někdo zabývá
ivana*: Ten negativni postoj k zivotu je specifikum ceske. Ja jsem v tomhletom expert a tak v ty Americe dost narazim. Nerikam tomu vsak negativni, nybrz pohled realisticky.
ohneta: Ivano a co postoj realisticky-optimistický? Mě se nejvíc líbí ta orchestrální
contritus: Naši hymnu jsem měla a mám ráda a jsem na ni hrdá, když zní. Donedávna mi vždy za ní naskakovalo v hlavě "pokračování". Jen vždy mi je líto, že je strašně krátká. Neumím porovnat dosavadní verzi a novou - na Slovensku těžko uslyším českou hymnu, že? Ale z těch nových nahrávek se mi líbí sólo Plachetky a orchestrální podání. Sólo Kněžíkové začíná dobře, ale pokračování už není to pravé ořechové.
A to zakašlání? No, šťouralové se najdou všude.
hablina: Nad Tatrů sa blýská jsem uměla jako první - prostě se mi to líp pamatovalo.
vojtahavel: Hymnu máme dobrou, tak nevím nač ji měnit...Né nadarmo se říká: "Neopravuj to, co není rozbité"...Toť můj názor