Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

eva*: Jsem vegetariánka - už sedmým rokem - ale netušila jsem, že se to na mně tak pozná . . .
Jinak - to vy, kteří se na to chodíte dívat, bagatelizujete smrt. Problém není v tom, že mrtvé tělo není hezké na pohled, ale v tom, že využívat ho k takovéhle šaškárně a rejžování peněz je neúctou k těm lidem i k něčemu vyššímu, co by se nejspíš nazvalo pietou.