Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

willow*: Někdy se stydím za svůj věk, protože by se dalo říci, že patřím mezi ty, co by se těchhle zbytečných trapných věcí měli účastnit. Ale vážně netuším, co z toho ti lidé mají?Jestli není lepší namalovat si vlastní obrázek uhlem apod.?No nevím, ale doufám, že existuje ještě spousta lidí, co má zdravý rozum...ikdyž je to asi věc názoru, jestli je to špatné... Pro mě jen nepochopitelná ztráta času...