Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

kobliha..: Jé, tak jste se mi tady pohádali

Tak vidím, že budu muset taky něco říct. Ninjo, je mi něco přes třicet. Nemám pocit, že blogy "starších" blogerů nemají nárok na podobné blbosti. Znám jednu paní, která si píše blog, je jí kolem padesátky a její notýsek je jedno velké blikátko. Samý medvídek, blikající panenka, srdíčka.
Souhlasím s Honzou - taky nevím, co mají odobné blbůstky společného s mateřstvím. Nebo se mám najednou jako matka pohrdavě dívat na každou pubertální blbost? Mám se uměle nastylizovat do uvědomělé a všehoznalé matky? To bych asi nezvládla. Stejně jako moje máma není babička s drdůlkem a neplete dětem bačkůrky. Zato ale perfektně jezdí na kolečkových bruslích