Dneska ráno mi Koblížek oznámil: "Mámo, Kuba má doma morče. Včera ho měl ve školce. Nemohli bychom mít taky morče?" Že má Kuba křečíka (nikoli morče), vím. Jeho maminka mu ho kupovala poměrně nedávno. Že ho měl ve školce, nevím. "Můžu si vzít svoje morče taky do školky?" "Ale vždyť žádné morče nemáš!" "No až si ho koupíme!"
Po smlouvání ke koupi psa, kočky, koně, rybiček a slona tu máme další zvířátko. Morče. Nebo křečka. Prej je to jedno. A ve mně zahlodalo svědomí. Jsem strašná matka, když nedopřeju svému dítěti zvířátko! Začíná ve mně uzrávat rozhodnutí, že Koblížkovi nějakého malého křečíčka koupím. Jenže: Nikdy jsem nic takového doma nechovala, tudíž vůbec nevím, čím mě takový hlodavec může překvapit! Jak dlouho žije? Co potřebuje? Čím se krmí? Jak je to s těmi pilinami? Opravdu tak smrdí? Kde koupit akvárko? Chová se vůbec v akvárku? Nežije spíš v noci a nebude Koblížka budit? Jaký druh vybrat? Morče, nebo křečka? Nebo pískomila? Jaký je v tom rozdíl? Kolik stojí? Potřebuje veterinární péči? Existuje obchod, kde seženu všechno na jednom místě? Kde? Bude se u nás mít dobře? Co až umře?
Miliony podobných otázek mi vrtá hlavou. Tak vás, mí milí čtenáři, prosím o radu. Určitě je mezi vámi někdo, kdo podobná zvířátka chová a má s nimi nějaké zkušenosti. Poradíte bezradné Koblize, jestli (a jaké) zvířátko pořídit?