Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

chachina: Dneska jsem při úklidu našla ve své kosmetické taštičce papír, na něm srdíčko a pár slov - maminko, neplač, zase to všechno bude dobrý, uvidíš!
Dopis od synka, co psal v nemocnici. Taky jsem si zaslzela..

A tyhle básničky, ty jsou prostě ze všech nejkrásnější