Tak mi v pátek uřízli kus břicha a teď budu dva týdny čekat, jak to dopadne. Pan doktor, který vzal opravdu velký kus kůže okolo, byl ale naprosto úžasný a milý a jemný a povídavý a příjemný. Sestřička taky. Uklidňovali mě svorně oba dva a musím říct, že se jim to docela povedlo. Už jsem klidnější a taky informovanější. Uvidíme za čtrnáct dní, dám určitě vědět :)
Jinak je tady strašně. Vedro, příšerné vedro. Nemůžu se koupat, protože náplast na mém břiše je obřích rozměrů a sprchovat se můžu jen s "největší opatrností, paní Kobliho". A tak se sprchuju asi tak milionkrát denně a přes břicho mám v tu dobu přilepený kus mikrotenu.
Děti se koupou na zahradě a přes poledne mají povinný domácí klid. A tak čteme knížky, skládáme puzzle, hrajeme člobrdo a stavíme kostky. Je to fajn.
Koupila jsem melouna. Měl devět kilo a táhla jsem ho pěšky. Ani kočár jsem neměla. NEUMÍM kupovat melouny. Je přezrálý, má spoustu jadýrek, ale nevyhodím ho, když jsem ho tak dlouho nesla. Umíte kupovat melouny? Vždycky obdivuju lidi, kterak do nich ťukají, pomačkávají je nebo je přikládají k uchu. Nevím, jestli něco poznají - do ženský a do melounu nevidíš. Nebo jo?
Na dnešní večer jsem si naplánovala dámskou jízdu. Potřebuju uvolnit stres, oznámila jsem holkám, když jsem jim volala. Najednou našly dost svých stresorů a pozvání přijaly. Budeme pít Mojito a doufám, že to přežijeme.
Na teploměru je právě 62 stupňů. Pravda, na sluníčku. Jak dlouho to ještě bude trvat?
Jestli jste nezapomněli - takhle nějak vypadá zima :)
Hezký den přeju! :)