Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

bobo*: spechej zpet, uz ted nam chybis

---
bobo.pise.cz

ohneta: Já se už lek, že odjíždíš do porodnice

---
ohneta.pise.cz

ohneta: Kobliho tak si vem pc ssebou, stejně všichni víme že jsi počítačový maniak

---
ohneta.pise.cz

tenisak*: Jó, na chaloupce o samotě.Mám to rád, naše chata je o samotě, všude klid, koupeme se v potůčku, pro vodu chodíme do studny, ale je tam klid. Není to ani oplocené, takže tam k večeru, nebo brzo ráno, můžeš vidět srnky, jak chodí k potůčku pít, můžeš narazit na jelena, který nám chodí krást jablka,ještěrky, houby, klídek, sakryš, už abych tam byl .

---
tenisak.pise.cz

willow*: skoro jako u nás doma

---
willow.pise.cz

ohneta: Kobliho poslal jsem ti mail na tu adresu, ze které jsi posílala Koblížkovu omalovánku. Dej prosím vědět jestli si ho četla. Dík

---
ohneta.pise.cz

jenn: Páni, to je náhodička....I my trávili dovolenou na místě bez signálu.Běhali jsme kolem domu a hledali místo, kde aspoň jedna kostička na odeslání zprávy naběhne. A "kadibudku" jsme měli taktéž....Dokonce už trochu v rozkladu, takže každé vykonání potřeby bylo tak trochu adrenalinovou zábavou......Tak si to hlavně ve zdraví užij