Katka

14 let života zkrácených do hodiny a půl. Dokumentární film Heleny Třeštíkové o Katce - narkomance, která na horské dráze života většinou frčí shora dolů. A to poměrně rychle. Těch návratů výš není tolik. Už dlouho jsem neviděla tak působivý film.

Věčně brblám. Nemám dost času, peněz, energie, jsem naštvaná na Kobliha, na sebe, na lidi i okolnosti kolem sebe. Leč je to brblání téměř rouhačské, když pak vidíte úplně jiný život holky, která sice taky brblá, ale má k tomu sakradůvod.

"Když budu chtít, nechám toho," říká Katka pořád dokola. A divák jí to ze začátku možná i věří. Pak už ne. Sleduje mezníky, které Katku provázejí a které jí teoreticky můžou pomoct nechat drog (seznámení s přítelem, první jaro, druhé jaro, narození holčičky Terezky), ale když kolem nich Katka netečně projde a závislost je pořád větší a větší, říká si v pohodlné sedačce v kině >To nemůže dobře skončit.< A taky asi ne.

Katčin život se odehrává na ulici. Se svým přítelem Láďou a se svou závislostí na heroinu přežívají ze dne na den. Krádeže, prostituce, boj o přežití. Kolotoč dávek, stavů nahoře i dole, drobounkých radostí a velkých starostí.

Sedíte v kině jak přikovaní a díváte se na čerstvě narozené miminko s absťákem. Na to, jak se mladá ženská vědomě ničí. Na neúspěšný pobyt v Sananimu, na kamarády vyžírky. Na haldy odpadků, ve kterých se bydlí.

Náznakem sledujete prapůvod těch problémů (snaha odlišit se a znásilňování otčímem může vést až sem, bohužel) a důsledky. Sledujete mladou zničenou stařenu a máte pocit, že už jste dlouho neviděli nic děsivějšího, poutavějšího a syrovějšího.

Helena Třeštíková vstupuje do děje jen dvakrát. Mluví s Katkou a snaží se jí vysvětlit, že těhotenstvím už neovlivňuje jen svůj život, ale život dítěte, které nosí v těle a které si ještě před narozením užilo feťáckého života. Zbývá si jen představit, jaký život asi bude mít Terezka. Jak moc se to na ní podepíše. Nakolik se adoptivním rodičům podaří zahnat tyhle zážitky a nakolik se ke slovu dostane genetická výbava a paměť na období před narozením. Těžko říct, ale Terezka to určitě nebude mít snadné.

Celým filmem se prolíná Katčino přání: Chtěla bych víc chtít. Z filmu je ale znát, že víc chtít už neumí. Bohužel.

Povinně bych poslala kopie filmu do všech škol a na Katčině příběhu bych ukazovala, kam může dojít člověk s drogou. Jedna Katka je totiž mnohem lepším průvodcem než miliony brožurek a stovky stran textů v učebnicích.

Podívejte se na trailer a určitě si film nenechte ujít. Do kin vstoupil 25. února 2010 a troufám si říct, že po sobě zanechá silnou stopu.

Rozhovor s Helenou Třeštíkovou najdete na stránkách Drogové poradny:
http://www.drogovaporadna.cz/aktualita.php?id=170