Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

anuska: Uf, tohle je asi nejhorší, to vzpomínání, společné věci, zážitky, koníčky, přátelé a děti. toho se bojím, kdybycg se někdy s přítelem rozešla. a že toho po devítiletech máme společného! hlavně se v tom moc do hloubky nepitvej. žij tím, co je, i když rada je to dobrá, ale asi k ničemu. ale ten účet Koblížkovi mohl nechat, beztak ví, že ho to baví, ne? to chodí hledat s těhotnou přítelkyní?
snad jsem se tě nedotkla