Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

mimbral*: ou jé
Člověk si na chvíli odfrčí na dovču a ono se tu zatím dějí takové věci!
Šmankote já mám radóst... jsem ráda, že jste obě v pořádku a doufám, že ty menší problémy byly opravdu jen maličké
Strašně moc gratuluju...
Ty jo Kobliho, kdybych já věděla, že se "rozsypeš" (né, to říkáme o našich kočkách, ne o lidech ) během toho, co já se budu vyhřívat na pláži tak snad ani nikam nejedu
Ahá - konečně mě napadlo podívat se na datum příspěvku... takže jsem se vlastně vrátil "včas"...
Přeju moc a moc radostí s Markétkou a jejími sourozenci
P.S.: na fotku se těším... kéž by tam tak byla i mamina Koblížátka, ale s tím asi nemůžem počítat