Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

et: Jééé, to jsem hrávala ještě na škole, ve zkouškových obdobích, když jsem potřebovala pauzu mezi učením Musím říct, že mi to tehdy taky dost šlo a nikdo se mnou nechtěl hrát, většina lidí mi to uprostřed vzdala Ale to už je dávno, asi bych pohořela