Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

kobliha: Čau! Nevím, jak je to u tebe, ale mě vždycky doma učili, že když něco chci, tak slušně pozdravím, poprosím a zdůvodním. Promiň mi to mentorování, ale tenhle způsob komentování prostě z duše nenávidím!

Není to samozřejmé, aby ti někdo něco dával zadarmo. Stačí si to jen uvědomit...