Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

tenisak*: O holocaustu? Se mi pleteš do řemesla.
Poradím ti nějakou literaturu, budeš li chtít.
Já se teď motám v historii, předělávám pochody smrti, ( v lednu výročí) a sepisuji výpovědi studentů ze 17 listopadu 39. Ale mám nějak málo času, teď, když je v práci jako na potvoru toho moc, chodím domů bez nálady a ani kolikrát nezapnu počítač.