Se slepicemi

Chodím spát se slepicemi. Můj život se omezil na věci, které jsou potřebné. Není jich moc. Spánek, práce, starost o děti. Mezi nepotřebné patří žehlení, větší úklid, kafíčka s kamarádkami a milion dalších věcí. Omezila jsem se na nejnutnější fungování. Nouzový režim. Dneska přetahuju. Je už čtvrt na deset a já jsem vzhůru. Běžně chodím spát s Margaretou a vstávám, když mi Koblížka skočí na peřinu.

Koblih od střídavé péče ustoupil. Myslela jsem si to. A jsem ráda.

Všechno běží celkem splavně a já se učím žít sama. I když jsem dřív sama často bývala, přece jen jsem uvnitř měla pocit, že někdo přijde a bude se něco dít. Teď se taky děje (jen trochu jinak) - Koblížek zpracovával projekt na téma KRÁVA. Plachtu A2 pokreslil kravičkami a do mezer napsal text z knížek, které nashromáždil. Zadání bylo obejít se bez počítače a informace vyhledat v knížkách. Už tu byla půlka třídy. "Máme prej nejvíc encyklopedií," hlásil mi synátor. "Dneska přijde Tomášek s Denisou. A zítra Míša. A to by snad mělo být všechno. No a Libor má dělat GORILU, ale prej doma mají nějakou knížku ze zoo. Tak ten nepřijde. No a ostatní už tu byli. Takže projekty máme hotové." Jsem ráda. Protože vysvětlovat šestnácti dětem (jednotlivě, prosím), kterak v encyklopedii hledati a správnou informaci nalézti, to je na mé nervy trochu silná káva. Doufám, že z krávy dostaneme jedničku. Co se mě týče, měla bych ji dostat za uplynulé období dokonce podtrženou. Nebo s hvězdičkou.

Už si nehraju na přežvýkavce, naopak. Stává se ze mě liška podšitá. Aspoň tak nějak (a asi o poznání hůř) to konstatovala Ivetka. "Vysvětli své manželce," líčila prý Koblihovi, "že nemůžeš platit na tři děti, když spolu máme mimino. Že to jako máma musí pochopit." A nemusím. Začala jsem totiž být i syslík a křeček. Žádné city, sentiment stranou. Chci, aby tahle situace pošramotila děti co nejmíň a aby jejich životní úroveň utrpěla co nejmenší šrámy. A tak se peru, co mi síly stačí. Chci, abychom se měli dobře. A říkám to nahlas. Asi se to neposlouchá dobře...

Zavírají se mi víka. Ještě dopíšu to, co mám odevzdat, a jdu spát. Protože všechny slepice už spí. A syslíci určitě taky :)
Dobrou noc!