"Prosila bych jedno kuře," hlásila jsem paní prodavačce v masně. "Nějaké větší, prosím."
"Jedno větší tady máme, podívejte se, mladá paní - to je kuře jako prase!"
Kuře jako prase se teď peče v troubě.
Děti si poručily pečené kuře. "Udělám salátek," přišla s pomocnou rukou Koblížka. Dala jsem jí do cedníku zeleninu a postavila ji na stupátko ke dřezu.
"Hezky to umyj a pak to spolu nakrájíme."
"Nakrájím to sama, nejsem malá."
A tak to nakrájela sama. Není malá. Čtyři roky, to už je nějakej věk.
Líbí se mi, jak děti pomáhají. Musím říct, že je zapojuju od nejútlejšího dětství a poslední dobou je jejich pomoc už fakt znát.
U nás v práci je pán, který má dvojčata - kluky předškoláky. Prý nepomáhají, protože je to nuda. Tatínek si libuje ve funkcích, a tak doma taky zavedl funkce, aby to u dětí změnil. Tou první je SLUŽBIČ. Službič kontroluje, jestli všechny úkoly jsou splněny. Pak mají UTÍRAČE (utírá nádobí), VYNDÁVAČE (vyndává nádobí z myčky), PŘÍBORÁKA (ano, ten uklízí příbory), VYNÁŠEČE (správně, chodí s košem), LUXOVAČE, STLÁČE a PONOŽÁKA (ten rovná ponožky a hledá správné páry). Když mi to říkal, dělala jsem, že pracuju a pokradmu jsem si ta jména psala, protože bych si je nezapamatovala. V souboru mám ještě KULIČE - ale tam jsem zapomněla, co takový KULIČ dělá.
My si na funkce ani na tituly moc nehrajeme. Nemáme ani utírače, ani luxovače, natož vynášeče či službiče :) Ale jde to i bez funkcí - zatím :)
Napadlo mě, kolik funkcí jsem během života vystřídala - byla jsem nástěnkářka, předsedkyně třídy, květinářka a služba v šatně. A co vy? Máte nějakou pěknou funkcičku? :)