Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

james003: Tak to ja nez bych prisla na to co mam udelat, tak by bylo 20min v cudu Spolehala bych na to, ze 20min u chlapa je vetsinou tak 30-42min

---
james003.pise.cz

hospodynka: Za dvacet minut si stihnu v klidu vypít čaj.

---
hospodynka.pise.cz

jk: a nebo krásně a dorůžova vykakat. ale to mi trvá někdy i déle, záleží co čtu.

---
jk.pise.cz

empress: U mýho chlapa se musí sdělený čas vždycky násobit dvěma.

---
empress.pise.cz

jk: si měla přesadit kytku

---
jk.pise.cz

samarka®svetu.cz: Připomínáš mi Hamiho z filmu Za Plotem, jestli jsi viděla

---
samarka.svetu.cz

sargo: Jo, to sedí. Takřka nachlup stejný článek mám z první tatínkovské procházky s kočárkem. I s tím finále

---
sargo.pise.cz

kaci: Haha, tak to je přesný, naložila bych s něma úplně stejně Možná bych šla nejdřív na ten Reflex. A nezapomnělas na Twitter?

---
kaci.pise.cz

mi-lada: Mě nejvíc překvapilo, že si Koblih bere děti jen na 20 minut.

chachina: Jak - dvacet minut??

---
vilimci.pismenkuje.cz