Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

pavel: moc casopisu na WC nepotkavam, ani u nas doma to nebylo zvykem. U tchyne ovsem casopisy maji a je pravdou, ze v nich vzdycky zalistuji. Blby je, ze nez stihnu najit clanek, ktery by me bavil uz abych zase sel.

Myslim, ze na WC by mi stacily anekdoty... romany nestiham