Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

empress: Já tohle používala dost běžně ke konci školy a potom když jsem se snažila získat práci. Oslovuju to "něco" jako anděly. Ano, ty věci se opravdu plní. Kolikrát se splnily, i když jsem si říkala, že to se určitě nesplní. Např. jsme měli psát test a já si den předtím přála, aby nemohla ta naše zlá profesorka přijít. Ale proč by jako neměla přijít? Je to přece naše profesorka a s ní budeme psát test - s kým jiným. Moje přání se prostě zdálo zcestné. A ona do druhého dne onemocněla a přišel místo ní zástup! A není to jediná věc, nad kterou jsem zůstala stát s otevřenou hubou. Tohle určitě zkus. S nějakým předstihem si věci přej, ne nijak urputně, prostě je jen v duchu vyslov a poděkuj předem za to, že se ti tvoji andělé budou o splnění přání snažit.