Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

anuska: Někdy uprosím Rosťu, kamaráda, co na mě vidí odněkud shora, a většinou mi i pomůže.Musím mu za to vždycky ale něco slíbit, třeba že s tím a s tím pohnu co nejdřív, nebo že vyřeším nějakou věc, co se mi do í nechtělo aj. Je to asi jen síla myšlenky, ale co když ne? o tom vesmíru jsem četla i nějakou knížku u mamky, ona je to takových věcí blázen. ale nepamatuju si, jak se jmenovala.