Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

et: O vesmírném objednávkovém servisu jsem už četla u několika bloggerek a považovala to spíše za vtip. Zrovna včera jsem ale u nás v práci narazila na knihu, která se tomu tématu věnuje. Spousta lidí to asi fakt bere vážně. Třeba to vážně funguje, nevím. Spíš si myslím, že jde o náhodu, kdy si zapamatujeme jen ty "kladně vyřízené objednávky". Přeju si, aby svítilo sluníčko a ono prší - hmm, nedá se nic dělat, počasí neovlivním. Přeju si, aby dnes měli v bistru k obědu čočku - jééé, ono to fuguje, dneska je čočka. (A že čočka bývá minimálně jednou za čtrnáct dní už neberu v potaz )