Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

opaline*: vždycky jsem to používala a jen jsem nevěděla, jak to pojmenovat dělám to vždycky, když mi vypadne řasa - něco si přeju a odfouknu ji pryč. musí odletět hned napoprvé, aby to vyšlo. jendou mi to ukázala v družině kamarádka a i když vím, že si to jen vymyslela pro dnaou chvíli, praktikuju to dodnes - a vychází mi to.