Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

gaaba: Fígl je opravdu v tom, jak už mnozí tady psali, mít pozitivní myšlení... Komentáře typu přála jsem si čočkovou polévku a ona byla, protože bývá každý 14 dní, jsou úsměvné.. Danému člověku se nemůže nic takového splnit, protože to bere s ironií a nadsázkou... Mám objednáno a čekám na dodávku. Vím, že to chci, ale trochu se bojím... Snad mi vesmír = bůh = mé vědomí dopřeje, protože za každým strachem si dodám - kdo se bojí, nesmí do lesa.. Přejte mi