KOBLIHA
Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!
A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.
|
Článek 555 dní na Píše.cz
Komentáře k článku: 555 dní na Píše.cz
samotar®vzpomina.cz: Jejda, Kobliho,my jsme stejně staří, to něco znamená. Ale co?
samotar®vzpomina.cz: Hele Ohněto, Kobliha měla být na ICQéčku a zase není. Určitě někde paří, a bez nás dvou. To se nesmí jen tak nechat. Co navrhuješ?
samotar®vzpomina.cz: Honzo, co když na mně Kobliha něco kutí? Co když od naproti z okna, tajná ukrytá kamera špehuje co dělám? Co když ví, kdo jsem? Co když zjistí, že jsem perverzní prase? Jejda, už vím, proč na mě všichni koukají. Jsou to Koblihovci, tajní agenti.
ohneta: Právě že nic, protože jsem marně hledal něco na zapití. A ted mám žízeň, a chuť na nějaký zákusek.
ohneta: A jejich armáda se neustále rozrůstá. Vždyt už má 3 nástupce a bůhví, jakou roli v tom hraje Koblih. Si spíš myslím, že když dneska náhodou zjistila, že už tu je 555 dní, tak někde slaví s flaškou rumu u jedle.
samotar®vzpomina.cz: Kdepak, Kobliha bude pít něco ženského. Nejspíš jabko. Nechápu ale, co se děje, že to vždy nevyjde. Tedy ten její rozhovor. Teď koukám, letělo kolem koště a někdo na něm. Tak ti nevím. Dost to juchalo
ohneta: Nevím proč, děti zlobí, Koblih zlobí, má z nich velkou hlavu. Snad to někdy vyjde, přece by to neslíbila a potom jen tak od toho ustoupila
ohneta: No šak noc už je. To jen my dva jsme takoví blbci, že sedíme u pc místo toho, abysme se věnovali příjemnějším věcem.
ohneta: Kobliho, vzpomínáš si na tenhle text? Ten se k Tvému výročí přímo hodí 
.
To je můj starý problém - pro něco se nadchnu, ale moc dlouho mi to nevydrží. Ale říká se, že výjimky potvrzují pravidla, ne?