Vyvezte mě na dno, prosím!

 Chtěla bych se vyšplhat zpátky na dno. Do dnů, kdy jsem myslela, že nemůže být hůř. Vždycky může být hůř.

Našla jsem na boku pihu, která se mi zdála divná. Vyrostla z ničeho nic a narostla do poměrně velkých rozměrů. Skoro centimetr na šířku. Když jsem zadala do Googlu heslo melanom, našlo to přesně taková znaménka. Zítra jdu k doktorovi a už dneska jsem na pokraji zhroucení. Vím, co obnáší onkologická léčba. A vím, jak může skončit. 

Rozdělování manželských věcí a věciček pokračuje. Je to dlouhodobé, tudíž náročné. Některé vlastnosti, které se vynořují na povrch, jsem u Kobliha neznala - a ani on u mě. Je to zajímavé a drhne to nějak čím dál víc.

Máme prázdniny. Vysvědčení a podobné radovánky spojené s koncem školního roku dopadly nakonec docela dobře. Aspoň něco.

Dlouho jsem tu nebyla, ale snad to v nejbližších dnech napravím. Už se mi po vás všech stejskalo :) Hezký večer, já budu asi přes noc vzhůru, pochybuju, že se mi povede usnout...