Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

hospodynka: Taky potřebuju nové oblečení. Něco outdoorového nepromokavého. Depresi léčím slivovicí. Nežehlím, nemám co - mokré prádlo na šňůře odmítá uschnout. Ráno Kato lítal po bytě a marně hledal čisté slipy a ponožky. Snažím se vzpomenout, kdy jsem naposled přišla z venku se suchýma nohama...