Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

marek*: Problém je, že se to vysílalo v době, kdy podobných už nereprízovaných seriálů běžela celá řada. Děti z kouřové hory si pamatuju jen matně, navíc je překryly jiné novozélandské kousky, které mi ještě dnes přijdou docela psycho - Děti ze Sýria a Pod horou, ze kterých jsem tehdy měl bobky.-)) Každopádně bych se ale na všechny rád zase podíval.