Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

markisha: jo delam kocici oci, mazlikam se, podlezam a vnucuji se, kdyz se mi po trech kolkovanych zadostech po pul roce konecne pozadovane splni, vychvaluji az do nebes a mam se opravdu, jak prase v zite, Chlapisko mi doma pomaha, dokonce i s varenim a je vcelku hodne.