Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

kecka®bonzuje.cz: tak jsi mi tak připomněla... chtěly jsme se v Polici nad Metují podívat do toho muzea merkuru, když už jsme tam byly, a přišly jsme dovnitř dvacet minut před zavírací dobou. Lístky jsme už nedostaly. Bylo nám řečeno, že půl hodinu před zavírací dobou už NIKOHO dovnitř nesmějí pustit. Žádné přemlouvání nepomohlo, nezabralo ani to, že bychom vzorně po deseti minutách vyklusaly ven. Takže jsme odešly s křížkem po funuse. Takže Kobliho, až se tam podíváš, dej mi prosím vědět, o co jsme přišly
Jinak pokud chceš vidět tak trochu netradiční muzeum, tak někdy, až budeš mít čas, existencionalistickou (to je ale fuj slovo...snad je aspoň správně) náladu a něco málo peněz v kapse, navštiv (už se ale opakuju) muzeum Kafky v Praze, poznáš ho tak, jak ses o něm ve škole rozhodně neučila přinejmenším si uděláš obrázek o tom, co ten chudák měl v hlavě a s čím se celý život potýkal. www.kafkamuseum.cz

sargo: Ještě spoustu toho máme před sebou, spoustu...

---
sargo.pise.cz

jm: Dobrej soupis

Ohledně těch orchestrionů si dovolím doporučiti muzeum orchestrionů a flašinetů v Utrechtu. Už jsem tam byl třikrát a vždycky se mi tam líbilo!

Nějaký zvuky tam mají ke stažeí i jako zvonění do mobilu

http://www.museumspeelklok.nl/speelklok/uk/ringtones.html

---
jarmik.pise.cz