Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

sargo: Nemyslím, že by církev předkládala boha jako dědečka na obláčku a ten zbytek dál :o) Možná kdysi... a i tak to bylo leda pro venkovské babičky. Také si nemyslím, že by bylo moc věřících bez pochybností. Ale podobných diskusí jsem vedla hrozně moc a už mě moc nebaví, protože argumenty jsou stále stejné (což neberte osobně, to myslím víc na sebe, dřív jsem se o teologii zajímala hodně, teď už vůbec, takže nutně nejsem partner k diskusi, který by za něco stál :o))
Navíc se sama nemohu považovat za věřícího člověka (i když si myslím, že je to pro lidi lepší.) Ovšem takových diskusí je na netu spousta, ale navzdory obsahu jsou diskutéři stejně slušní a neslušní, jako by šlo o zahradní nábytek.

Ale když to zkusím vyjádřit pocitem: lze mít vnitřní pocit souznění s bohem, ale také si myslím, že člověk potřebuje nějakou reflexi, aby se sám v sobě neutopil. Pocity, ať už jakékoli, jsou osobní záležitost, která člověka k bohu nepřiblíží - to může jenom víra. A zvlášť ve chvíli, kdy není v životě pohoda, se to snadno zvrtne; člověk "věří" v to, co odpovídá jeho momentálnímu stavu, utvrzuje se v tom. Tuším, že v liturgii se říká (volně cituji): "kde se shromáždí dva nebo tři v mém jménu, tam jsem vprostřed nich." Ale tam není myšlena církev, nýbrž sounáležitost, dialog. Je důležitý pro společný prožitek, ale i právě pro to "neutopení se" v sobě.
Církev jako organizace mi sympatická není, ale v jejím rámci se dají najít skvělá místa a skvělí lidé pro ten dialog a musí se uznat, že právě existence té organizace nalezení těch lidí hodně usnadňuje, ne-li vůbec umožňuje.
Pokud někdo neskousne křesťanství, vždycky je tu spousta sekt, nebo řekněme alternativních směrů, které vyjdou vstříc jeho... vnitřním pocitům a intuici... pozitivní je, že se člověk většinou dostane do přírody... ale to už je kolikrát lepší zůstat u těch vnitřních dojmů :oD Nicméně každému co jeho jest.
Držím se přesvědčení, že pestrost je prospěšná a když se lidi chovají slušně (ovšem to slušně mám nastavené podle křesťansko-židovského základu vlastnímu Evropě ;o)), ať se třeba na hlavu. Staví. :o))