Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

zuzana*: Taky mlčím a čtu. Už několikrát. Děkuji za odpověď. V každém případě mám zase o čem přemýšlet a možná z pohledu, který jsem nezachytila. Ano, momentálně je v mém životě velká nepohoda, a utápím se ....?Možná ,že člověk vlastně začíná o existenci Boha přemýšlet až tehdy, kdy je v té nepohodě.
Ne, nechci tady zavádět nějakou diskusi, omlouvám se,))Každopádně dík. Zu