Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

ivana*: Smrkam jedine do papirovych. A ty mentolove jsou opravdu zuzo. Manzel ale smrka jedine do toaletaku. Jednou mel rymu a tak si do skoly na zkousku vzal celou roli toaletniho papiru. Je pravda, ze nekdy se ocitne nekde, kde toaletak neni po ruce, ale po ruce jsem ja a rada kapesnicek vylovim z kabelky.
Tata smrka jedine do velkejch latkovejch a mama je pere a zehli.