Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

sargo: Nikdy jsem nepochopila, proč se jako takovéhle věci nedělají. Milujou to všechny děti a když se nechají, vzorně spolupracují jak nikdy Tak jsem místo zakazování Jášu naučila, že přednost má klouzání, takže to může dělat jenom když se nikdo neklouže... a to mu připadá logické a jde to bez nadávání Držkouny z obecenstva ale fakt nesnáším.