Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

zmrzlinka: Za barakom mame detske ihrisko, vedal futbalovo/basketbalove ihrisko a vedla psie ihrisko. Radnica praje vsetkym obcanom. A to je aspon na dvoch miestach na sidlisku taka kombinacia vedla seba.
Babky kricia aj zo siesteho poschodia na deti, zvlast, aby nebehali okolo ihriska, lebo tam je posadena trava a nikdy nevyrastie. Alebo aby neliezli na strom, lebo vsetko polamu. A hlavne, ze ich vidi a povie to ich matkam Stvorrocne spoluziacky od Eli zo skolky su stale vonku same. Niekedy ma sidlisko desi.