Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

kokina: To je bezva, že už nejsi lehavá Kobliha - ať je lépe a běhavost se projeví i jinými směry :o))
Tak jasně, že tam je Hastrmane, tatrmane, MELOUN - můj syn to ví také :o)) Teda, když byl menší, teď v 15 je ochoten přiznat, že se přeslechl ... ale nerad.