Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

contritus: Hm, první pohled asi šok. Ale chudák Koblížek. Když si ho představím, jak má slzičky v očích a hlavička mu nebere, co je špatného na domečku, autíčkách.... Tak pláču s ním. Co bych dnes dala za takového pomalovaného Koblížka.