Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

davidhavel: Vždycky jsem "nenápadně" sledoval holky před panelákem a obdivoval jejich poskoky Babička mě kdysi naučila něco podobného, ale natahuje se při tom provázek mezi prsty.. nicméně také si to již nepamatuji