Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit! A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.
čekejte prosím, probíhá přenos dat...
pavel: krásné vzpomínky, bylo mi asi 10 let. Sestřička šla dolů skákat gumu a já místo ní hlídal vařící se brambory. Přišla máma z práce a brambory byly krásně rozvařené... to bylo rodeo... krásné vzpomínky
Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.