Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

kobliha: Sargo, souhlasím s pojmenováním dětí později
Když se narodila Koblížka, trvalo mi snad půl roku, než jsem si zvykla oslovovat ji jejím jménem. Prostě se mi k ní hodilo jméno úplně jiné - a kdyby to šlo, hned bych ji přejmenovala (ne že by to nešlo, ale připadala bych si jako blbec).