Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

radus®pismenkuje.cz: Jo, tak s tím naprosto souhlasím. Z kina jsem vylezla totálně vyždímaná. Doma jsem jen tak seděla a přemýšlela, co si mám o tom myslet. Nakonec jsem si pustila hudbu, uvařila kávu a do dvou do rána nešla spát. Věřím, že mrtvoly v tomhle filmu mají své místo, když už je látkou "taková vražedkyně", ale nechat trochu pracovat fantazii diváka by pro mě bylo příjemnější než naprosto nechutné naturalistické scény.