Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

radus®pismenkuje.cz: No, promluvila jsem o tom filmu s drahým a uragumentoval mě, že prostě ta doba asi nevypadala jinak, ba naopak byla možná ještě drsnější. Ráda jsem chodívala na klubové filmy a cenila jsem si toho, když si tvůrci s látkou pohrávali a nechávali prostor fantazii a na plátně se nejevilo všechno tak přímo. Nevím, vždycky jsem byla tak trochu jinde. Takže jsem asi i tady nějak mimo mísu. Nemůžu říct, že nejsem ráda, že jsem to viděla, ale ač některé filmy potřebuju vidět i třikrát, tak tenhle už vickrát ne.